Mnohým lidem zaznívají slova milostivého pozvání: „Pojďte ke mně všichni.“ Je to volání soucitného Spasitele, jehož srdce plné lásky se otevírá všem těm, kdo se vzdalují od Boha. V srdcích lidí, kteří opravdu touží po pomoci, jíž lze najít v Ježíši, urychleně dozrává rozhodnutí navrátit se do Otcova domu. U takových lidí se často opakuje Tomášova otázka: „Jak bychom mohli znát cestu?“ Zdá se, jakoby Otcův dům byl velmi vzdálen, a proto cesta k němu připadá obtížná a nejistá. Jaká je tedy ve skutečnosti cesta, jež vede domů?
Z názvu této knihy je patrné její poslání. Ukazuje na Ježíše jako na jediného, kdo dovede uspokojit naše duchovní potřeby a jenž usměrňuje kroky pochybujícího a váhajícího člověka na „stezku pokoje.“ Tato knížka vede člověka krok za korkem cestou křesťanského života k plnému štěstí. Najde v ní způsob, jak získat ušlechtilý charakter a vyrovnanou povahu. Tyto vlastnosti najdeme v naprostém odevzdání se a v neochvějné důvěře ve spasitelnou milost a ochrannou moc velkého Přítele hříšníků. Naučení, která najdete v následujících kapitolách, přinesla útěchu a naději nejednomu zarmoucenému člověku a pomohla mnohým následovníkům Mistra kráčet s větší důvěrou a radostněji ve šlépějích Ježíše Krista. Věříme, že kniha přinese stejný užitek i dalším lidem, kteří potřebují tutéž pomoc.
Pán ukázal cestu i patriarchovi Jákobovi. Jákob měl strach z budoucnosti, protože se hříchem odloučil od Boha. Unaven ulehl k odpočinku. Ve snu mu Bůh zjevil žebřík, který stál na zemi a jehož vrchol dosahoval k nebesům (1. Mojžíšova 28:12). Tak mu Pán ukázal na možnost spojení mezi zemí a nebem. Jákob pak slyšel slova útěchy a naděje. Promlouval je Hospodin, který stál nad ním. Kéž by se tato událost vybavila mnohým lidem při čtení tohoto pojednání o cestě k životu.
Duchovní posvěcení, životní nasměrování, plnohodnotný život v Kristu.